Historie Gymnázia
Boj o první českou střední školu skončil v Kroměříži vítězně v roce 1882. Dne 30. května 1882 byla kladně vyřízena žádost skupiny kroměřížských vlastenců v čele s advokátem a notářem doktorem Janem Kozánkem a 16. září téhož roku byl zahájen první školní rok. Náklady na zřízení a provoz školy neslo tehdy město, ale dobrovolně přispívali i občané, kteří ustavili Družstvo pro zřízení a podporu českého gymnázia. Po prvním školním roce byla škola přiřazena ke školám státním a náklady spojené s jejím provozem převzal stát.
Zpočátku mohla mít škola jen čtyři třídy nižšího gymnázia a studenti museli dokončovat studium na některém jiném gymnáziu mimo Kroměříž. Prvním ředitelem českého gymnázia v Kroměříži byl František Višňák ze Slovanského gymnázia v Brně. Již za tři roky, 14. října 1885, byla podána žádost o povýšení českého gymnázia na úplné, tedy osmileté, ale teprve za téměř tři další roky, 25. července 1888, bylo dlouholeté úsilí korunováno úspěchem. Za čtyři roky, tedy v r. 1892, se konaly na českém gymnáziu v Kroměříži první maturitní zkoušky, které prokázaly, jak říkají prameny, velmi dobrou úroveň všech maturantů.
Škola neměla z počátku svou vlastní budovu, učilo se v budově dnešní konzervatoře a na Nadsklepí, kde byla také ředitelna, sborovna a kabinety profesorů. Po nekonečných debatách a sporech, hlavně s německými členy obecního výboru, bylo konečně definitivně určeno stavební místo na tehdejším Fürstenberkově náměstí, stržena stará budova vojenského špitálu a v r. 1889 položen základní kámen budovy naší školy. Dnes se to zdá nemožné, ale již za rok, 21. září 1890, byla budova slavnostně otevřena a předána do užívání řediteli Višňákovi.
V roce 1918 (6. 11.) byl zahájen první poválečný školní rok v samostatné republice, od školního roku 1923/24 začal postupný přechod školy na reálné gymnázium ukončený v roce 1928/29.
Za německé okupace byly v Kroměříži obsazeny budovy arcibiskupského gymnázia a reálky a všechny tři ústavy byly nuceny vyučovat v jediné – naší – budově, kde se vyučovalo na směny. V roce 1943 byly tyto školy organizačně sloučeny pod jedinou správu. Za činnost v odboji jsou zatýkáni i popravováni studenti i učitelé. V roce 1942 umírá v koncentračním táboře Osvětim profesor Václav Sedláček.
29. května 1945 je opět - po půl roce válečných „prázdnin“ na všech kroměřížských školách - zahájeno vyučování. Naše gymnázium se od 3. října 1946 nazývá Benešovo.
Školský zákon z 22. dubna 1948 zredukoval v našem ústavu osmileté studium na čtyřleté a z názvu školy opět přívlastek Benešovo umazal; pro arcibiskupské gymnázium, učitelský ústav a Masarykovo reálné gymnázium, které byly po válce obnoveny nebo nově vznikly, znamenal tento zákon úplný zánik.
Následovaly další reformy školství: od škol. roku 1953–54 přechod čtyřletého gymnázia na jedenáctiletou střední školu (JSŠ), od šk. r. 1960–61 přeměna ve střední všeobecně vzdělávací školu (SVVŠ) a od šk. r. 1968/69 postupný návrat k původnímu čtyřletému gymnáziu. V březnu 1993 povolilo Ministerstvo školství obnovit na škole osmileté studium, které zde nyní probíhá paralelně se studiem čtyřletým.
Od 1. října 2001 je škola příspěvkovou organizací Zlínského kraje se sídlem ve Zlíně, který se stal jejím zřizovatelem.
Dne 22. června 2012 škola oslavila za široké podpory veřejnosti, KÚ Zlín, města Kroměříže 130. výročí svého založení.
